MRSOFT.CZ – Marek Russ

vyrovnávání různé hlasitosti mp3 souborů při přehrávání v počítači – řešení pomocí kX driverů

Pokud se vám sejde v počítači hromada mp3 souborů z různých zdrojů, je téměř jisté, že má každý z nich trochu jinou hlasitost. Když si pak pustíte náhodné přehrávání, dočkáte se toho, že budete muset v jednu chvíli zesílit hlasitost, aby bylo něco vůbec slyšet, aby jste v zápětí při příští skladbě málem ohluchli…

Normalizace hlasitosti všech mp3 je řešení, které je z principu špatné. Přinejmenším to znamená rekomresi všech souborů (+ztrátu kvality) a je to časově náročné. Teoreticky ale například u nahrávky opery může být jedno místo, kde hraje celý orchestr plnou hlasitostí a jinde pouze tichounce přede harfa. Pokud se taková nahrávka pouze „normalizuje“ tak, aby max. hlasitost (tj. v místě kde hraje orchestr naplno) byla 95% celkové hlasitosti, stále bude místo s harfou příliš tiché. Poslouchat v noci v panelákovém bytě operu s plnou dynamikou je na zbití sousedy. Mimochodem, nejhlasitějším místem živě nahraného koncertu bývá aplaus diváků. Proto je pro poslech na repro soustavě v paneláku nejvhodnější dynamicky zesílit tichá místa nahrávek, a ztlumit hlasitá místa tak, aby byla po celou dobu produkce vyrovnaná úroveň hlasitosti – tzv. compressor. Ale zase, upravit si takto hudební nahrávku „natvrdo“ je špatné, protože až si budu chtít vychutnat onu nahrávku třeba na sluchátkách s autentickou dynamikou, měl bych smůlu…

I když je nejjednodušší koupit si takovou krabičku (normalizer) v hudebninách, chtěl jsem přinutit k této činnosti počítač (zadarmo). Bohužel program Teen Spirit, který jsem si v poslední době oblíbil k přehrávání hudby, tímto efektem (zatím) nedisponuje. Ani originální ovladače mé zvukové karty Soundblaster Audigy 2 ZS to neumí. Což je ostuda – záměrně je totiž tento důležitý efekt implementován až do ovladačů novější generace těchto zvukových karet (asi aby se vůbec prodávaly). Tyto efekty však nejsou ve zvukových kartách „natvrdo“, ale vykonává je univerzálně programovatelný čip EMU10K1 či EMU10K2.

Proto vznikly alternativní ovladače – kX drivery. Tyto ovladače jsou skvělou volbou zejména pro pokročilejší hudebníky, protože umožňují na zvukových kartách s čipy EMU10K1 a EMU10K2 (tj. SB řady Live, Audigy aj.) opravdu využít jejich programovatelnosti = univerzálnosti. Umí proto libovolně virtuálně propojovat a mixovat různé zdroje signálu, vstupy a výstupy karty, a do této cesty vkládat virtuální zvukové procesory (které pak v reálném čase hardwarově provádí zvuková karta). Dělá se to stejně, jako kdyby jste fyzicky kabelovali. Jedním z řady volitelných efektů je i povedený normalizer, který funguje při přehrávání mp3 souborů s různou hlasitostí na jedničku. Také najde skvělé využití při sledování televize, když naskočí o řád hlasitější reklamy… kX drivery mne opravdu mile překvapily svojí kvalitou a precizní čistotou zvuku (nemluvě o výborném equalizeru)…

Publikováno v Blog, Hudba, Software | 4 Komentářů »

The Eagles – nové album po 28 letech!

The Eagles je legendární americká country-rocková kapela, která v 70-tých (!) letech měla obrovskou spoustu hitů. Hotel California dodnes zná každý. Skupina se rozpadla začátkem 80-tých let. Ale protože zájem o jejich hudbu přetrval, vydávali nejrůznější výběry (bestofky). Prodali tak přes 120 miliónů desek. Občas se spolu sešli, aby si zahráli několik exkluzivních koncertů, ale opravdu nové album vyšlo až v roce 2007. Po 28 letech od toho posledního (1979 – The Long Run).

Každý by asi právem čekal, že to už „nebude ono“. Ale je to neuvěřitelné, protože když teď toto dvojalbum s názvem LONG ROAD OUT OF EDEN poslouchám, zjišťuji, že je kapela ve stejně dobré formě jako byla před 30 či 40 lety. Moc nechápu, jak je to možné, ale je to tak. Kéž bych byl po šedesátce taky takovej frajer…

citace ze serveru novinky.cz :

Koncert Eagles není jen šumící film pro pamětníky a luxusní lístky k sezení se v jeho průběhu ukázaly být spíše nevýhodou. Leckterý ze starších i mladších návštěvníků nakonec raději vstal, aby si alespoň trochu zatrdloval na bezvadně šlapající muziku.

Skupina obohacená o čtyřčlennou dechovou sekci zahájila show blokem nových písní z aktuální desky Long Road Out of Eden a pak už následoval jeden starý hit za druhým. Neobvyklý úvod na trubku dostala legendární skladba Hotel California. Lidé tleskali ještě dříve, než zaznělo superslavné kytarové sólo – přesně jako z desky. Stejně tak, a to je mnohem překvapivější, zněl po celý koncert i zpěv. Nad vyladěností vícehlasů stárnoucích amerických „orlů“ zůstává téměř rozum stát.

Publikováno v Blog, Hudba | 2 Komentářů »

Jak v počítači přehrávat rozsáhlou sbírku mp3

Pokud máte v počítači sbírku mp3 v řádu desetitisíců skladeb, „obyčejné“ přehrávače typu winamp, windows media player, jetaudio atd. zdaleka nestačí. Všechny totiž vycházejí ze stejné zastaralé koncepce která byla vhodná maximálně pro několik desítek songů.

Proto existují pokusy jak se s tím vypořádat, viz. například známý program Mediamonkey. I ten však uvízl někde „na půli“ cesty. Mou představu teprve naplnil výborný, bohužel ale placený, soft jménem mp3toys. Ten jsem si otestoval v demu a poprvé jsem měl dojem, že mám v počítači „obrovskou virtuální hromadu cédéček“. S tímto programem jsem znovu zažíval ty slastné pocity, které jsem míval když jsem se před lety rukama přehraboval ve svých vinylových deskách, prohlížel jejich obaly, vyndaval z nich desky a pouštěl si je na gramci.

Dnes jsem narazil na další opravdu výborný program pro přehrávání mp3. Jmenuje se Teen Spirit. Okamžitě mne svými možnostmi a provedením nadchl. Je zdarma. Je pekelně rychlý i při práci s deseti tisíci soubory. Umí sám stahovat obaly, informace o umělcích, texty písní. Geniálně jednoduchý. Umí mp3 tagovat, třídit, katalogizovat. Super vyhledávání. Má propracovanou funkci Auto-DJ – kdy vám servíruje třeba určitý styl hudby, období apod…

Publikováno v Blog, Hudba, Software | 5 Komentářů »

Okouzlen Edith Piaf…

Asi před deseti lety jsem se smál jedné holce, kvůli tomu, že poslouchá francouzské šansóny, třeba … Edith Piaf. Dneska, po deseti letech její songy konečně pronikly bariérou mých předsudků a já si z nich teď sedám na prdel…

Říkám si, co asi ta holka poslouchá dneska, že bych si ušetřil dalších deset let hudebního vývoje a poslechnul si to, co budu poslouchat za deset a více let:-)

Edith Piaf, přesto, že byla ta madam ošklivá, postavou malá, ve srovnání s dnešními popovými ikonami by je vizáží těžko překonávala, tak srdcem jistě… z některých jejich songů jde až mráz po zádech…

Edith Piaf: Mon Dieu (My God)

Edith Piaf:  Non, Je Ne Regrette Rien

Publikováno v Blog, Hudba | 1 Komentář »

Speedy Daddies – srandovní „rychlí tatíci“ ze Slovenska

Skupinu Speedy Daddies jsem v životě viděl pouze jednou, naprosto náhodně na jednom z hudebních programů naší kabelové televize. Stačilo pár vteřin sledovat jejich klip „Poď na párok, dám ti péro“, abych pochopil že se dívám na něco naprosto unikátního…

Speedy daddies jsou kapela tvořená dvěma „tatíky“, kteří svůj volný čas tráví tvorbou hudby a natáčením videoklipů, a zapojují do toho i svoje manželky a děti. Nedělají to pro prachy, nedělají to pro slávu, dělají to jen tak, pro potěšení a legraci. Díky dnešnímu digitálnímu věku není technickým problémem si v domácích podmínkách nahrát a nazpívat profi hudbu a sestříhat k tomu videoklip.

Tyhle jejich klipy a hudba sice nejsou žádné velké umění, ale upřímě řečeno, mnohé z toho co slýcháváme z rádia také ne. Pokud vám už také leze krkem hýkající James Blunt, zkuste Speedy Daddies – šíří kolem sebe nekomerční dobrou náladu a na nic si nehrají! (i když jsou pěkně ujetý)

Publikováno v Blog, Hudba | 1 Komentář »

Hledáte opravdu unikátní vyzvánění na mobil?

Mít originální vyzváněcí melodii na mobilu je fajn. Jednak vždy poznáte svůj telefon, druhak ukážete ostatním jak jste vyjímeční. Když jsem měl v roce 2003 svůj první chytrý telefon „eurotel smartphone“, který zvládal jako vyzvánění přehrávat mp3, zatímco vrcholem většiny ostatních nabušených mobilů byly pípající polyfonní melodie, bylo snadné být originální. Dnes je však reálné vyzvánění běžné a tak je nutné hledat nějakou opravdu originální zvukovou stopu.

Nikoho kromě pubescentů neohromíte známým „hitem“ (např. Tabáčkem od Chinaski). Kde tedy hledat? Tipů mám více, ale dnes bych vám rád příblížil „365 days project“. Je to „365 days of cool and strange and often obscure audio selections“. Najdete zde skutečně zvláštní audionahrávky pro každý den v roce. Tento web je tvořen více než 200 audiofily, kteří ze svých hudebních archívů vytahují na světlo ty nejdivnější a často i nejpitoměnjší hudební nahrávky. Pobavíte se, hlavně pokud rozumíte anglicky. Jsou zde nahrávky z rodinných archivů, reklamní písničky, křesťanské songy, různé hudební experimenty atd. Mezi několika tisíci nahrávkami lze nalézt a sestříhat si dostatečně originální materiál pro reálné vyzvánění.

Publikováno v Blog, Hudba | 1 Komentář »

Momentálně žeru Take That – perfektní pop

Take That? Dříve jsem je opravdu nemusel. Vnímal jsem je jen jako kapelu „hezkých chlapců“ (dřív bych řekl buz…), ve stejné kategorii jako české Lunetic. Už z principu jsem věděl že se mi jejich hudba, zaměřená na pubertální dívky, nikdy nemůže líbit.

Kapela Take That se koncem devadesátých let rozpadla. A já jsem na ni dočista zapomněl. Že ti hoši nebyli jen „hezouni“ dokazuje minimálně jedno jméno – Robbie Williams. Zpěvák, který po rozpadu Take That odstartoval opravdu megahvězdnou kariéru, a má na kontě hity jako Angels, Love Supreme nebo v poslední době hit She’s Madonna (který produkovali Pet Shop Boys).

Písní, která způsobila, že jsem opět začal vnímat existenci skupiny Take That (která se dala po deseti letech znovu dohromady) byla „Patience“. Je to jiná muzika než dříve, mnohem vyspělejší – dokonalý pop s krásnou chytlavou melodií, perfektně zazpívaný Gary Barlowem, parádně aranžovaný. Stejně perfektní jsou však všechny písně z alba „Beautiful World“, které Take That po svém „znovudánísedohromady“ vydali. Každý song má nádherný hudební vývoj a gradaci, krásnou melodii.

Vůbec „profesionální“ je slovo, které mi na Take That sedí nejvíce. Všechno – image, hudba, aranže, videoklipy, kostýmy, choreografie je naprosto dokonalé a perfektní. Bez slabých míst. Take That jsou pro mne jednou z nejmilejších současných skupin vůbec, a to, že alba „Beautiful World“ se prodalo již přes dva milióny kopií není náhoda.

Take That aktuálně mají zbrusu nový singl „Rule The World“ (není na albu BW), vydaný k filmu „Stardust“. Že je to opět pecka dokazuje třeba to, že se píseň drží devátý týden mezi deseti nejlepšími v britské top 40 radia BBC. Mrkněte se na klip. Tak co, líbí??? Já ho teda fakt žeru!

Publikováno v Blog, Hudba | Žádné komentáře »