MRSOFT.CZ – Marek Russ

Předražený mobilní internet v Česku aneb co vám prodejci raději neřeknou

Je začátek roku 2008 – a vše je v oblasti mobilního internetu při starém. Tedy špatně. Operátoři nabízejí mobilní internet velice předražený a mastí si na něm kapsy. Pokud máte jinou možnost připojení, mobilní internet si nekupujte.

Co se v tedy prodejně operátora nedozvíte:

• U udávané rychlosti připojení je vždy nenápadné slůvko „až“. I když se vám budou snažit nabulíkovat ledacos, ve skutečnosti vám tímto oznamují, že rychlost vašeho připojení může být desetkrát, stokrát, tisíckrát nižší, nebo i nulová, a vše je z jejich pohledu „v rychtyku“, vy musíte dál platit a nemáte odvolání. CDMA od O2 je v praxi často pomalejší než starý analogový modem přes telefonní linku.
• Operátoři nepřiznají výpadek či přetížení své datové sítě. Škodí to jejich „image“. Užitečnost jejich helpline je asi jako užitečnost integrované nápovědy k windows. Budou z vás dělat blbce a lhát vám. Osobně jsem měl dva roky CDMA a časté výpadky trvaly i několik dní. Pamatuji si, jak mi operátorka O2 „poradila“, abych si zformátoval harddisk a přeinstaloval celý počítač, a pak jsem na CDMA fóru zjistil že v celém Ústí nad Labem ten den CDMA síť nefungovala. Počítač jsem nepřeinstaloval a „zázračně“ se to pak přesto rozeběhlo.
• Jediná skutečná výhoda mobilního internetu je v tom, že je mobilní – můžete si jej s sebou vzít kamkoliv. Ale pokud tuto možnost nepoužíváte (tj. nejste permanentně s notebookem na cestách), dá se vždy nouzově připojit přes mobil a GPRS a nemusíte kvůli tomu cpát operátorovi ročně až desetitisíce.
• Nic nedostanete ani za 1,-Kč natož zadarmo. Ve finále nakonec vše zaplatíte nebo přeplatíte. Operátor vám nikdy nenabídne „hodně muziky za málo peněz“, i když by mohl. Do očí vám však budou tvrdit že v tom není háček, i když tam je.
• Operátoři si u nás nekonkurují. Za jejich nabídky zaplatíte nakonec vždy přibližně stejně.
• Mobilní internet je naprosto nepoužitelný na on-line hry. Má tak pomalou odezvu, že vás rychle z každé on-line hry vykopnou.
• Mobilní internet je téměř nepoužitelný na P2P stahování. I když to není nikde oficiálně napsané, nepochybuji o tom, že proto, aby operátorům mobilní síť alespoň trochu fungovala, jsou P2P protokoly drasticky záměrně zpomalovány. Navíc díky mizerné stabilitě (modemy se rády odpojují či tuhnou) toho mnoho nestáhnete – nedostanete se totiž do čela fronty.

Jaká je tedy má představa férové nabídky vzhledem k diskutabilní kvalitě a použitelnosti mobilního internetu? Neomezené mobilní GPRS připojení maximálně do 200,- Kč měsíčně vč. DPH. Bez nutnosti dalších plateb (např. nákladného tarifu). To je však V Čechách i v roce 2008 stále pouhá utopie…

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

„80-tá léta forever!“ aneb taky jsem byl ATARISTA…

Někdy, jen tak z nostalgie zadám do googlu slovo ATARI. Je to značka počítače (ano, tehdy ještě všechny počítače nebyly PC), který mne provázel mým dětstvím, no, asi tak od páté třídy. Jsou to krásné vzpomínky, ale opravdu už jen vzpomínky. Kupodivu však znovu a znovu vidím, že pořád nevymřela komunita, která atárka dosud aktivně používá. Scházejí se spolu, diskutují, hrají atarácké hry a vyvíjejí pro atari nový software. Jako kdyby byla stále osmdesátá léta. Připojují ke svým miláčkům harddisky, CD a DVD mechaniky, rozšiřují jim paměť a dokonce je připojují na síť a brouzdají po internetu…

ATARI 800XL byl můj první počítač a našel jsem jej pod vánočním stromečkem asi v roce 1985. Nezapomenu na to ráno po štědrém dnu kdy jsem se probudil, a viděl jsem že to nebyl jenom krásný sen… Dneska sice mám pod stolem počítač který má operační paměť jako 65 tisíc počítačů ATARI 800XL dohromady, ale už je to jen pouhý nástroj určený k práci či zábavě. Tehdy to ale bylo jinak. Byl jsem ATARISTA. Jezdil jsem za jinými ATARISTY měnit hry nahrané na magnetofonových kazetách. Programoval jsem v ATARI BASICU. Hrál „Pomstu šíleného ataristy“. Opravoval jsem si vyrachtané joysticky…

Poté jsem měl pár let ATARI ST, a k němu dokonce SCSI harddisk 160MB, velký a těžký asi jako cihla. Na tom se sice už dala profesionálně skládat hudba (CUBASE), programovat např. v PASCALU, psát v texťáku a dělat tabulky, ale to už nezadržitelně nastával soumrak této slavné značky… ATARI přesto zůstalo navždy v mých vzpomínkách, na to se prostě nedá zapomenout – stejně jako se nedá zapomenout na první lásku…

Pécéček jsem měl od té doby mraky, ale žádné z nich už pro mne nebylo a nikdy nebude tím, čím ve své době ATARI.

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

Optimalizace počítače pro úspěšné hraní on-line her

Na počítači hraju čím dál méně, ale když už, tak to musí stát za to. Největší zábavou je hraní on-line proti živým lidským soupeřům přes internet. Možná bych to už ani neoznačoval jako hraní „na počítači“, protože počítač je zde pouze „interface“ do virtuální reality, ve kterém se příslušná hra odehrává…

Špičkou mezi on-line hrami je Battlefield 2142. Je to virtuální válka budoucnosti, kde se stejné bitvy současně s vámi účastní až 60 hráčů. Geniální princip hry je v tom, že máte naprostou svobodu konání na bojišti, a možností „jak a co se dá udělat“ je nekonečně mnoho. Navíc hra silně zvýhodňuje týmově hrající hráče – ten kdo se vydá na bojiště sám na vlastní pěst, obvykle daleko nedojde…

Nejdůležitější individuální schopností je tzv. „skill“ – tedy dovednost okamžitě zareagovat na výskyt protivníka a zneškodnit jej (nejlépe jediným „headshootem“ tj. střelou do hlavy) dříve než to samé udělá soupeř (je to něco jako pistolnický souboj na divokém západě). Jisté je, že váš „skill“ lze zásadně vylepšit optimalizací vašeho počítače. Zde si povíme, jak na to:

• Kriticky důležitá je rychlost internetového připojení. Rychlost připojení umožňuje častější a přesnější přenos údajů o „pozici“ vašich soupeřů. Při pomalém připojení váš počítač pozice soupeřů přijímá méně častěji a mezitím pouze interpoluje (odhaduje) kde se soupeři nacházejí. Můžete tak často střílet do „prázdna“ a nebo býti zabiti někým koho ani neuvidíte… Pokud jde rychlost vašeho připojení nastavit ve hře, nastavte si ji na co nejvyšší, protože se tím optimalizuje síťový protokol hry. Například takový Counter-strike source se při nastavení „pomalého připojení“ v menu hry pak kvůli tomu zadrhával i na velmi rychlé lokální síti!
• Kriticky důležitá je odezva (ping) internetového připojení. To je doba v milisekundách, za kterou dorazí datové pakety z vašeho počítače na herní server (který „řídí“ hru) a zpátky. Pokud je to více než 100ms (typicky u modemu nebo CDMA připojení), můžete mít skill jaký chcete, a ani si neškrtnete. Ideální je méně než 20ms.
• Po dobu hry proto doporučuji z předchozích důvodů proto vypnout všechno, co komunikuje přes internet – antiviry, kecálky, stahovače.
• Snažit se o co nejvyšší počet fps (frames per second=snímky za vteřinu) – i když běžné hry lze považovat za plynulé pokud běží kolem 24-25 fps, pro úspěch v on-line střílečkách platí čím více fps, tím lépe. Proto, pokud máte méně výkonnou grafickou kartu, raději snižte detaily, ale vězte, že při 60-90 fps budete daleko nebezpečnější. Získáte mnohem lepší míření a orientaci v prostoru, vydržíte se déle koncentrovat.
• Kupte si co největší monitor, hrajte v co nejvyšším rozlišení.
• Nepoužívejte bezdrátové myši. Drátové myši mají o proti nim mnohem lepší odezvu.
• Používejte kvalitní myši (nikdy ne ty s kuličkou). Já mám kvůli zpracování grafiky špičkovou laserovou drátovou myšku. Ale Battlefield se s ní hraje také dobře. S kvalitní myší musíte být schopni přesného a plynulého pohybu jakýmkoliv směrem. Schválně si to zkuste jen tak kurzorem na monitoru, budete možná překvapeni jak se vám ukazatel bude „sekat“.
• Ke kvalitní myši patří kvalitní podložka. I když moderní laserové a infračervené myši fungují dobře bez podložky, platí to pro kacelářské aplikace či brouzdání po netu. Pro profi grafiku nebo hraní je kvalitní podložka naprostou nezbytností. Kvalitní podložka stojí klidně i kolem 1000Kč. Vše je to o tom, jak po ní myš dobře „klouže“. Nesmí to být ani málo, ale ani moc.
• Pokud máte myš připojenou přes USB, musíte přetaktovat porty USB. Zvýšením vzorkovací frekvence USB portů (ve windows je defaultně frekvence daleko menší než USB umí) můžete zrychlit její reakci o více než 10ms!
• A na závěr ta nejdůležitější rada: Hrajte s čistou hlavou a odpočatí. Nevysedávejte u toho dlouhé hodiny. Nejlepších výsledků dosáhne pouze hráč v dobré fyzické a psychické kondici. Běžte raději ven, sportujte, buďte s rodinou nebo přáteli.

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

První zkušenosti s bluetooth sluchátky motorola S9

Konečně jsem se zbavil těch ohavných omezujících drátů a mohu kvalitně poslouchat svou oblíbenou hudbu kdekoliv jen se mi zachce!

V pátek mi z internetového obchodu megaobchod.cz dorazila opravdu vychytaná bezdrátová bluetooth stereo sluchátka – motorola S9. Tahle sluchátka nejen že skvěle hrají (minimálně o třídu lépe než ty pecky co byly k mému HTC TYTN dodané), ale zároveň poslouží i jako hands-free, mají na sobě umístěné ovládací prvky pro snížení/zvýšení hlasitosti, příjem hovoru, a čudlíky pro ovládání multimediálního přehrávače. Lze zvolit další, předchozí song, start,stop, pauza, aniž by jste vytahovali PDA z kapsy. Spárování s mým PDA HTC TYTN proběhlo úplně bez problému. Stačilo sluchátka zapnout, a veškerý zvukový výstup PDA se přes A2DP profil okamžitě přepojil na tato sluchátka (48Khz).

Zvuk se mi na první poslech nezdál nic moc, ale brzy jsem zjistil, že je to tím, jaké poslouchám mp3. Na těchto sluchátkách jsou zkrátka díky jejich kvalitě nedokonalosti empétrojek najednou opravdu slyšet. Pokud je však zdroj hudby kvalitní, pak je i zvuk parádní. Sluchátka motorola S9 umožňují pohodlný poslech hudby a zároveň nijak neomezují v pohybu (dosah v pohodě 10 metrů od zdroje). Dá se s nimi tancovat, běhat, cvičit… Jsou také odolná proti vodě i vlhkosti. Jsou lehoučká (35gramů). Na jedno nabití vydrží hrát přes 6 hodin. Jsou elegantní, diskrétní a zároveň nesmírně stylová. Už jsem si s nimi užil procházku o tomto víkendu a jsem s nimi naprosto spokojený – jistě nezůstanou v mém šuplíku ležet ladem a stane se z nás nerozlučná dvojka.

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

Antivirový program AVG zdarma! nebo raději vůbec…

Dnes se mi jedna paní volala, abych poradil s prodloužením a zaplacením licence AVG. Na domácí počítač? Ano. Tak to ji neprodlužujte, protože jej platíte zbytečně, řekl jsem jí…

Spousta lidí dostane placenou verzi AVG s novým počítačem, ta je však časově omezená (1-2 roky) a uživatelé jsou po jejím vypršení vyzváni aby si ji prodloužili (opět za program zaplatili).

I když AVG sám nepoužívám, dlouho vím že existuje verze AVG antivirus pro domácí využití zdarma. Na české stránce www.grisoft.cz o něm však nenajdete ani zmínku. Už řadu let. Proč? No asi proto, aby se běžní čeští uživatelé nedozvěděli že platí za něco, co mohou mít zdarma…

Stačí se jen podívat anglický web stejné firmy, na www.grisoft.com, kde je v nabídce navíc AVG Anti-Virus Free Edition. Protože se mi takové jednání nelíbí, poradil jsem paní, ať si to AVG odinstaluje pryč a nainstaluje si raději Avast Home Edition. Ten je navíc v češtině.

Publikováno v Blog, Software | 3 Komentářů »

neumí prohlížet internet, přesto je to nejlepší internetový prohlížeč pro mobily a PDA – opera mini

Opera Mini je javová aplikace pro prohlížení internetu na telefonech a PDA. Během několika vteřin načte i tak složitou stránku www.idnes.cz a velmi pohodlně se s ní tato stránka prohlíží. To vše bez jakéhokoliv „zadrhávání“. V čem je tedy její tajemství?

Tajemství je v tom, že Opera Mini neprohlíží přímo internetové stránky. Každá zadaná adresa je totiž nejprve načtena a zpracována minioperáckým „proxy“ serverem, geniálně optimalizována na nový dokument, a teprve ten se načítá do Opery Mini. Výsledkem pak je drasticky malý datový přenos a fantastická rychlost – žádné zpracování CSS, included javascriptu, reklam atd. pomalým telefonem či PDA se totiž nekoná.

Proto je Opera Mini skutečným králem pro surfování na mobilech či PDA. Je třeba si však uvědomit, že díky tomuto „proxy“ lze označit tento způsob prohlížení internetu za potenciálně nebezpečný. Všechna zadaná hesla či údaje ve formulářích putují přes třetí stranu a mohou být eventuelně zneužita.

Na mobilmanii je parádní článek o tom, jak Operu Mini rozchodit na PPC. pomocí Esmertec Jbed manageru. Na mém HTC TYTN to běží opravdu neskutečně rychle, funguje i ovládání stylusem přes dotykový displej. Paráda.

Pro PDA s windows mobile existují i „opravdové“ prohlížeče, možná nejlepším z nich je Opera Mobile. Protože však načítají skutečné internetové stránky, a optimalizace a sestavení layoutu probíhá přímo v kapesním počítači či telefonu, nemohou se opeře mini v rychlosti rovnat a rovněž datový přenos je mnohonásobně vyšší (pokud nemáte neomezený datový tarif, stojí vás pár minut prohlížení idnesu u O2 s Pocket IE i několik desítek korun).

Umožňují však jiné věci, které opera mini neumí a umět nikdy nebude. Třeba otevřít si uložený html dokument na kartě, používat panely, javascript, flash… Nebo třeba přehrávat videa z youtube.com To vše nová vylepšená verze prohlížeče Opera Mobile 8.65 for Windows Mobile, který podporuje Macromedia Flash player 7 for Pocket PCs umí.

Publikováno v Blog, PDA | Žádné komentáře »

To máme nestydatou mládež! Aneb iluze stranou.

Dnes ráno když jsem jel narvaným trolejbusem do práce, stály vedle mne dvě dívky, tak 15-16 let. Jely do školy. Chca nechca, musel jsem vyslechnout jejich rozhovor. Bylo tam tak těsno, že nebylo kam uhnout. Dozvěděl jsem se tak, třeba, že včera nebylo „druhé číslo“ protože přítel usnul. A jaký to byl trapas, když jí tuhle sáhnul mezi nohy, a myslel že je „nadržená“ ale byly to jen krámy, protože nebera prášky a má to nepravidelné… a tak to šlo celou cestu.

Těm „holčičkám“ bylo jedno, že sdílejí svůj intimní prostor s dalšími desítkami človíčků… Napadlo mne: zralost duševní zde předběhla zralost poševní. (doufám si význam této věty neobrátíte). Ach jo, jen doufám že moje děti budou jiné. Naděje umírá poslední.

Publikováno v Blog | 1 Komentář »

85 narozeniny mojí babičky

Právě dnes je mojí babičce Vlastě 85 let. Je to skutečně hodně, ale zestárnout musíme všichni. Toto je její foto ze svatby, která se konala v roce 1947 – jak vidno, oněch šedesát let, které mezitím uběhly jí možná vrylo pár vrásek navíc do tváře, ale hlavně že se že umí stále stejně usmát. 85 let je hodně. Prý jí všechno sice bolí, ale duševně je na tom na svůj věk skvěle. Doktor jí říká, aby si uvědomila kolik jí je, a kolik spolužáků ještě žije. Hmm tak tím jí asi moc nepovzbudí… Naříká si, že nemůže chodit, a že si bude muset pořídit hůl (nemusí, má jí po dědovi). Jenže jí ani ještě nevzala do ruky… A taky se hned naučila bez problému ovládat DVD přehrávač i rádio s digitálním tunerem.. no tak se drž, babi!

PS: A to má ještě o 5 let starší ségru…

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

Happy people – vzácné okamžiky nefalšovaného štěstí na mých fotografiích

Happy people – šťastní lidé

Nejradši fotím lidi. Pozoruju je, tvářím se přitom nenápadně a čekám až přijde ten „rozhodující okamžik“, kdy bude stát za to zmáčkout spoušť. Někdy se mi povede zaznamenat ten kratičký okamžik, kdy jsou lidé v mém okolí opravdu šťastní. Z těch fotek prostě sálá pozitivní energie, a věřím že i vás pohladí na duši. Moc si vážím takových okamžiků, protože jsou v dnešním světě dost vzácné. Proto jsem zde vytvořil speciální album, kam budu takové své fotky dávat…

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »

Vznešení mrtví – opravdu parádní a hutná fantasy sága

Právě jsem dočetl již čtvrtý díl opravdu parádní série – Vznešení mrtví. Pokud stejně jako já milujete žánr fantasy, pak je tato knížka pro vás přímo povinnou četbou. Fantasy žánr sice zažívá opravdový boom, který nastartoval skvěle zfilmovaný Pán prstenů, bohužel však tato módní vlna přinesla i spoustu plev, třeba typu Harry Potter či Letopisů Narnie.

Sága „Vznešení mrtví“ však přináší očisťující, originální a svěží story. V knize nejsou postavy rozdělené na kladné a záporné. Každý zkrátka dělá jen to, co musí, a do čeho je okolnostmi vtažen. Prožíváme temný příběh lovkyně upírů Magiery a elfího míšence Leesila, který přináší spoustu napětí, tajemství a brutální akce. Hlavní hrdinové na své krvavé pouti dělají často i ošklivé věci, někdy je člověku dokonce až líto jejich obětí – upírů, z nichž někteří nenávidí sami sebe pro to, co jsou. Ale to už si musíte přečíst sami.

Na závěr bych vyzdvihl pro mne ještě jednu zcela zásadní věc: Příběh zatím ani se čtvrtým dílem ságy „neřídne“ a drží si stejně vysokou úroveň prvního dílu. To se vůbec nedá říci o mnoha jiných románech/seriálech, kdy člověk má pocit že autoři nastavují a ohřívají stále stejný guláš, který ač zpočátku vynikající začne postupně lézt krkem…

Autoři: Hendee Barb & Hendee J.C.

Jednotlivé díly se jmenují: „Dhampir“, „Zrádce krve“, „Sestra mrtvého“ a „Zloděj životů“

Knihy si můžete zakoupit v nakladatelství Fantom Print. A ti zvídaví je třeba někde najdou na internetu v elektronické podobě

Publikováno v Blog | Žádné komentáře »